Elektrický ohradník.

   Jak jsem slíbil, že další příspěvek se bude jmenovat el. ohradník, tak teď se to pokusím splnit.

   Od jara jak jsem začal usazovat mladé výletky jsem zjišťoval, že mám letos problém se kterým jsem se ještě nesetkal. Z neznámých důvodů se moji holoubci nechtěli vracet na holubník, až po určité době, jak totálně vyhladověli. Když jsem je opakovaně vypouštěl, tak se to nepravidelně stávalo zase. Někteří dokonce za několik dnů úplně odletěli pryč a už se nikdy nevrátili. Přišel první závod a holubi zaletěli skvělý čas, ale usedli na smrky asi dvacet metrů od holubníku a ráno se opět zvedly do vzduchu a létaly až do pozdního odpoledne a zase skončily na stromech a až na třetí den na večer zaskočili do holubníku. Samozřejmě diskvalifikace. Tréninky to samé a já pořád nevěděl proč se toto děje a mám samé diskvalifikace. Až v polovině sezony jsem přišel  na skutečnou příčinu mých neúspěchů. Hlavní příčina byl sousedův kocour, potvora rezatá.

   Od té doby, každé ráno jak jsem se šel umýt a oholit, tak jsem se z okna v koupelně přesvědčil (právě pod oknem je střecha hosp. budovy ), že ta potvora rezatá už tam zase leží u volierky na usazování a číhá na holuby. Ti už ani do té volierky nechodili, zkrátka ani ven nechtěli a já jsem si pomalu začal uvědomovat, že pokud něco nevymyslím, tak budu muset s tipplerama skončit a to jsem každopádně nechtěl. Taky jsem časem zjistil,že ten rezavý záškodník není sám. Ony si to asi mezi sebou řekly, nebo jak, ale začal jsem tam vídávat kočky snad i z druhé dědiny.

   Samozřejmě jsem si postěžoval kamarádům a známým a dostala se mi spousta zaručených způsobů a rad, jak s nimi zatočit, ale vše to mělo jedno proti a to je to, že jsem tady v této lokalitě jediný holubář a způsoby to byly všechny likvidační a to jsem , abych se přiznal jednoznačně odmítal. Až mne na konečný a pro mne přijatelný způsob navedl František Otta, ještě v té době náš předseda KCHT.

   Nakonec jsem se rozhodl, že ten el. ohradník proti kočkám si vyrobím. Na internetu jsem si vyhledal potřebné údaje tzn. typy ( male psy a kočky ), různé druhy izolátorů, vodiče, stožárky a vše potřebné. Dlužno dodat, že všechno jsem nakoupil v Polsku, poněvadž nevím čím to je, ale Poláci umí vše nabídnout za podstatně nižší ceny, někdy i o polovinu levněji než u nás. Vše jsem nakoupil v jednom obchůdku v Ciesinie ( Polsko ), který se jmenuje, když to volně přeložím „Vše pro vesnici“. Prkna jsem si dovezl ze zdejší pily jako odpad, jenom jsem si je doma zokoroval a ohobloval. Stožárky jsem si vyrobil z latí pod eternit a taky pěkně ohobloval. Všechno dřevo jsem si i nařezal na patřičné délky a natřel třikrát hnědou barvou, aby to nějakou dobu vydrželo. Než to všechno pořádně uschlo, tak jsem se domluvil s kolegou klempířem, aby koupil tabuli pozinkovaného plechu a z něho mi nastříhal pruhy 200cm x 13cm což činilo 30m dlouhý pas plechu. Plechy  jsem našrouboval na prkna tak, aby se překrývaly 7cm a v konečné fázi jsem měl 29m dlouhou a 13cm širokou vodivou plochu. K prknům jsem přišrouboval stožárky na které jsem našrouboval vždy pět izolátorků. Toto jsem pak upevnil po obvodu střechy hosp. budovy, tak abych nepoškodil střechu seshora a pak už jsem začal natahovat vedení. Jeden vývod z přístroje jsem připojil na plechovou část a druhý vývod na vedení upevněné na izolátorech. V polovině jsem ještě měděným drátem přepojil všech pět vodičů, kdyby se časem některý vodič v kterémkoli místě přerušil, tak to nebude mít vliv na funkčnost. Přístroj se zdrojem mám umístěn uvnitř hospodářské budovy pod střechou a odvody jsou uloženy v zahradní hadici z PVC. Jelikož prkna pobitá vodivým plechem jsou  umístěná na samém kraji obvodu střechy, tak kočka nebo kuna, která se chce na střechu dostat musí zákonitě šlápnout na plech, kde je připojen jeden pol a další krok už je kontakt s druhým polem a následná pecka.A věřte, že to funguje na 100%. Ono jim to napětí 10 000V i když tam je proud téměř nulový nějak nechutná. Od jisté doby se kočky vyhýbají nejen prostoru kolem hospodářské budovy, ale vůbec naší zahradě a já mám radost, že tato investice nebyla zbytečná. Tak jsem vyzrál na kočky podle mne velmi humánním, ale i účinným způsobem. Ukázky tohoto zařízení jsou ve fotogalerii. Sám uznávám, že to není žádná okrasa, ale účinnost obrovská a v tomto případě to stojí za to.

                                                                                              Pavel Motyka